Uherské Hradiště
Exkluzivní průzkum: Čtyři z deseti voličů v Uherském Hradišti ještě nevědí, koho volit
Tři týdny před komunálními volbami má v Uherském Hradišti jasno méně lidí, než by se dalo čekat. Vyplývá to z pouličního průzkumu projektu Do Voleb S Přehledem, který mezi 18. a 21. zářím 2026 oslovil 333 lidí v pěti částech města. Nejčastěji zmiňovanou stranou je ODS. Největší skupinou jsou ale ti, kdo stále váhají.
Šimon Zálešák ·
Kolik lidí průzkum oslovil a kolik jich odpovědělo?
Tazatel oslovil celkem 333 lidí. Odpovědět jich bylo ochotno 250, tedy 75 procent. Zbylých 83 odmítlo. Data vznikla sběrem přímo na ulici v centru města, v Mařaticích, ve Štěpnicích, v Rybárnách a v Jarošově. Každý respondent odpovídal na stejnou sadu otázek: kolik mu je let, jestli plánuje volit, jestli se cítí dostatečně informovaný o možnostech volby, koho chce volit a kde bydlí.
Kolik Hradišťanů plánuje k volbám přijít?
Volit se chystá 140 z 250 dotázaných, tedy 56 procent. Pro srovnání: v posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k urnám v celé republice 46,07 procenta voličů. Deklarovaná ochota jít volit bývá v průzkumech obvykle vyšší než skutečná účast. Přesto číslo naznačuje, že zájem o dění na radnici ve městě nechybí.
Koho plánují Hradišťané volit?
Nejčastěji zmiňovanou stranou je ODS. Uvedlo ji 31 ze 140 lidí, kteří chtějí volit, tedy 22 procent. Na druhém místě skončilo místní hnutí Hradišťáci s 15 hlasy (11 procent), třetí je ANO 2011 s 11 hlasy (8 procent). Dále následují KDU-ČSL (9), TOP 09/STAN (7), TOŽ Hradiště (5), Nestraníci pro UH (3) a Město generací (1).
Žádná strana ale nepřekonala skupinu lidí, kteří odpověděli „ještě nevím“. Takových bylo 58, tedy 41 procent všech, kdo se k volbám chystají.
Proč je tolik lidí nerozhodnutých?
Data ukazují souvislost s informovaností. Ze 58 nerozhodnutých se jich 46 necítí dostatečně informovaných o tom, z čeho mohou vybírat. Jde o téměř osm z deseti. Nerozhodnost tedy podle všeho nevychází z lhostejnosti, protože tito lidé volit chtějí. Chybí jim spíš přehled o kandidátech a programech.
Jak dobře se lidé cítí informovaní?
Špatně. Dostatečně informovaných se cítí jen 94 z 250 respondentů, tedy 38 procent. U lidí, kteří volit plánují, je to přesně polovina. U těch, kteří k volbám nepůjdou, jen 22 procent. Zajímavé je, že pocit informovanosti se napříč věkem skoro nemění. Mladí lidé do 30 let i senioři nad 60 let se shodně pohybují kolem 39 procent.
Liší se ochota volit podle věku?
Ano, a výrazně. Mezi lidmi ve věku 18 až 29 let a 30 až 44 let plánuje volit shodně 52 procent. Ve skupině od 45 do 59 let je to 60 procent. U lidí nad 60 let se k volbám chystá 69 procent, tedy skoro sedm z deseti.
Které strany volí mladí a které senioři?
Mezi generacemi jsou v průzkumu výrazné rozdíly. Nejjasněji mají senioři nad 60 let. Polovina z nich (13 z 25) chce volit ODS, dalších 16 procent ANO 2011 a jen 28 procent zatím neví. Mimo tyto dvě strany zmínil jediný senior hnutí Město generací.
U nejmladších voličů od 18 do 29 let je obraz úplně jiný. Žádná strana u nich nepřekročila 15 procent. Nejčastěji uváděli Hradišťáky (14 procent), shodně po 11 procentech pak TOŽ Hradiště a KDU-ČSL. ODS, která mezi seniory drtivě vede, zmínilo z mladých jen 9 procent. Hnutí TOŽ Hradiště je čistě generační záležitostí: všech pět jeho voličů v průzkumu bylo mladších 30 let.
Nejvíc nerozhodnutá je střední generace mezi 30 a 44 lety. Téměř polovina z nich (49 procent) ještě neví, koho volit. Kdo už jasno má, sahá nejčastěji po ODS (19 procent) a Hradišťácích (16 procent). Lidé mezi 45 a 59 lety preferují ODS (21 procent) a ANO 2011 (11 procent). Do této skupiny patří i všichni tři voliči Nestraníků pro UH, ženy ve věku 56 až 59 let.
Jak se s věkem mění podpora ODS?
Podpora ODS roste s věkem skoro rovnoměrně. Mezi voliči do 30 let ji zmínilo 9 procent, ve věku 30 až 44 let 19 procent, mezi 45 a 59 lety 21 procent a u lidí nad 60 let 52 procent. Nerozhodnutost jde přesně opačným směrem. Zatímco ve střední generaci neví, koho volit, téměř každý druhý, u seniorů je to jen něco přes čtvrtinu.
Pro kampaň ODS to znamená stabilní základnu mezi staršími voliči, kteří navíc k volbám chodí nejčastěji. Pro ostatní strany je naopak největší příležitostí nerozhodnutá střední a mladá generace.
Jak staří jsou voliči jednotlivých stran?
Nejmladší voliče má TOŽ Hradiště s průměrným věkem 21 let. Následuje TOP 09/STAN (30 let), Hradišťáci (34 let) a KDU-ČSL (35 let). Právě lidovci jsou v Hradišti malým překvapením. Strana, která bývá spojována se staršími voliči, tu má pět z devíti příznivců mladších 30 let.
Na opačném konci stojí Město generací společně s Nestraníky pro UH. Tyto strany v průzkumu ale uvedlo pouze několik lidí a čísla naznačují spíše trend než přesné hodnoty. Za těmito stranami stojí ANO a ODS (Hradiště žije) s věkovým průměrem voliče 49 let. Průměrný věk všech lidí, kteří plánují volit, je 41 let. Ti, kdo k volbám nepůjdou, jsou v průměru o čtyři roky mladší.
Kdy se v Uherském Hradišti volí?
Volby do zastupitelstev obcí se konají 9. a 10. října 2026, ve stejném termínu jako volby do Senátu. Volební místnosti budou otevřené v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Obyvatelé Uherského Hradiště tedy o složení svého zastupitelstva rozhodnou zhruba za dva a půl týdne od zveřejnění tohoto průzkumu.
Průzkum provedl Šimon Zálešák v rámci projektu Do Voleb S Přehledem mezi 18. a 21. zářím 2026. Lidé byli oslovováni náhodně na ulici v centru Uherského Hradiště, v Mařaticích, ve Štěpnicích, v Rybárnách a v Jarošově. Pohlaví respondentů zapisoval tazatel a otázku, koho volit, dostávali jen ti, kdo uvedli, že volit plánují. Jde o orientační pouliční průzkum, nikoli o reprezentativní šetření s kvótním výběrem, a jeho výsledky proto nelze považovat za volební prognózu.